Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Toskánské peklo i ráj /8

Když suchozemec v mládí přičuchne k moři, zpravidla se mu ta nekonečná vodní masa usídlí v srdci. A občas se připomene. Člověk pak práskne se vším, co má zrovna v ruce, a vydá se za voláním dálek či blízek – podle toho, kolik má zrovna času a peněz. A nemusí vždycky jít jen o koupání, i když většinou není k zahození; je úžasné všemi smysly a údy těla vstřebávat do sebe jedinečnou nostalgii nekonečné mořské hladiny, která je neopakovatelná a člověk podobnou nenajde ani v horách vysoko u nebe, ani ve vodě, co hučí po lučinách, a dokonce ani v těch legendárních borech, co šumí po skalinách.

Vodní plocha – a nemusí to být vždycky moře – povzbuzuje mysl k úvahám. Tedy, pokud nejste zrovna na přeplněné pláži v Bibione. Proseděl jsem takhle kdysi celý den na vysokém břehu novozélandského jezera Taupo s občasným pohledem na vzdálený kužel sopky Ruapehu – pravda, s dvěma přestávkami na koupání, ale to není důležité. Přítomnost sopky dodá vašim myšlenkám zase nový rozměr – jako připomínku toho, že o vše, co máme tak rádi, můžeme v jednom tragickém okamžiku přijít.

Ale někdy se stane, že peněz není nazbyt a touha filosofovat přesto veliká, a tak vám stejně dobře poslouží třeba rybník Svět v Třeboni nebo nedaleký Rožmberk při západu slunce. Pro nerušené soustředění myšlenek se ovšem doporučuje postřik těla repelenty proti komárům. Ekologičtí filosofové se posypou hřebíčkem, skořicí, mátou a karafiáty, popřípadě přidají vitamín B.

A vrátíme-li se do Toskánska, vhodné je i Trasimenské jezero. Jezero je svou rozlohou 128 km2 a průměrem téměř 50 km největší ve střední Itálii. Maximální hloubka je prý sedm metrů, ale podezřívám Italy, že kvůli uvedení tohoto faktu vyvrtali ve dnu díru. Ze tří ostrovů je obydlená pouze Isola Maggiore, která je s třemi obcemi spojena lodní dopravou. Isola Minore je neobydlená a Isola Polvese byla vyhlášena přírodní rezervací. Nejvhodnější italské jezero k filosofování za každého počasí, nejlépe však, když přichází bouřka.

„Tamhle tudy jste jeli do Assisi,“ máchl Giuseppe rukou na sever, kde se nad širokým plochým břehem zdvihal souvislý pás kopců.

„Ano,“ ožila Petra, „tam jsem poprvé uviděla jezero a chtělo se mi koupat. Ostatně, stejně jako teď. Pojďme na pláž!“

Marie na rozdíl od dcery po koupání netoužila. Ale nad písčitou pláží byl pruh trávy a dlouhá promenáda s lavičkami chráněnými stromy. Na jedné lavičce se uvelebila a vychutnávala si uklidňující pohled na vodní hladinu s ostrůvky, zatímco mladí se svlékli do plavek a okamžitě se vrhli do vody. Tedy vrhli... Do Trasimenského jezera se nelze vrhnout.

„Půjdeme ještě dlouho?“ optala se Petra po delší chůzi Giuseppa. „Za chvíli budeme v polovině.“

„Já nevím,“ smál se. „Byl jsem tu jen jednou a už si to moc nepamatuju. Ale mám dojem, že tu bylo víc vody.“

„Kdepak... To se ti zdálo, protožes byl malý, víš? Sakra!“ zaklela náhle a naštvaně se zastavila. „Že celou dobu šlapu v bahně, jsem překousla. Ale teď se mi tu ke všemu kolem nohou motají rostliny!“

„Tak plav,“ poradil jí.

„Jo, a odřu si břicho,“ zabručela, ale váhavě se položila na hladinu.

Spíš kozy, pomyslel si Ital a vydal se za ní.

Ale úvodní povídání o moři mi připomnělo jinou toskánskou příhodu. Byli jsme v Monte San Savinu už týden, když nás popadl stesk po moři. Tentokrát byl na hony vzdálen jakémukoliv filosofování, neboť po týdnu dovolené stráveném v cizině s vlastní ženou a dospělou-nedospělou dcerou jste rádi, když občas seženete dohromady pár myšlenek veskrze přízemních. Jednoho dopoledne jsme se tedy sbalili a odjeli do 130 km vzdáleného Grosseta a ještě kousek k moři. Marina di Grosseto nám posloužila k celodennímu ležení, opalování se, čvachtání a vychutnávání si slaného vodního potěšení. Byl to náš jediný přímořský den a já se chtěl trochu opálit, přestože má žena rozumně namítala, že za jeden den se opálit nelze – pouze spálit. Lehkomyslně jsem její námitky přešel, což se mi vymstilo. Již při zpáteční cestě jsem dostal horečku, a když jsem vysílen vystoupil z auta, lomcovala mnou zimnice.

Každý člen naší výpravy měl jen jednu základní povinnost: neustále mít při sobě klíč ke vstupním dveřím domu, neboť dveře neměly kliku. Když jsem se doklepal ke vstupu, zjistil jsem, že klíč nemám. A zbylé dvě ženy jakbysmet. Zmučeně jsem šel obhlédnout sousední staveniště, jednu fošnu jsem přivlékl na schodiště a pomalu jsme začali stavět improvizované lešení, zakončené plastikovou židlí. Pomalu jsem zdolával překážku za překážkou jištěn dvěma páry ženských rukou, rudé mžitky před očima, pomalu jsem prolezl okénkem do koupelny v patře a rychle přistál na podlaze, abych posléze mohl jít otevřít dům. Až následující den se mi žena přiznala, že když jsem zmizel v domě, našla svou ledvinku s klíčem pod košilí přehozenou přes opěradlo židle u venkovního stolu.

Ale takové příhody patří k cestování, jen je zajímavé, že věci nepříjemné mají tak silnou potřebu se sdružovat.

 TOSKÁNSKÉ PEKLO I RÁJ: četba na pokračování z netradičního průvodce místy a dějinami na www.krejci-knihy.cz

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ivan Krejčí | pondělí 17.9.2012 8:00 | karma článku: 6,32 | přečteno: 508x
  • Další články autora

Ivan Krejčí

Toskánské peklo i ráj /11

Toskánsko je zemí umělců a člověk, který poznává jejich díla, zákonitě zatouží poznat i jejich život. Jenže, zatímco dnes nás web informuje o výstřelcích kdejaké virtuální krasavice den po dni, ve středověku tomu tak nebylo, a o osobním životě umělců skutečných, jako byl Giotto di Bondone, Piero della Francesca, Domenico Ghirlandaio, Luca Signorelli a další a další, se mnoho nedozvíme. Jistě, internetových záznamů i v této oblasti najdeme dost; záhy však zjistíme, že jeden opisuje od druhého a všichni...

8.10.2012 v 8:00 | Karma: 7,47 | Přečteno: 482x | Diskuse| Cestování

Ivan Krejčí

Tuzemáka na pult, barmane! A cizáka k němu – pro jistotu.

Po tolika letech na světě si člověk myslí, že už ho nic nepřekvapí. Ale fantazie odborníků, stejně jako různých uličníků, je bezbřehá. Je to už velmi dávno, co vědci na celém světě objevili základní princip svého byznysu. Přihodilo se to hned po skončení prvního úkolu, když vystřízlivěli z úspěchu a zděšeně si uvědomili, že od zítřka nemají do čeho píchnout. Až jednoho koumáka napadlo, že tedy nezbývá než začít pracovat na popření získaných poznatků. Konečně, pochybnost přece mají vědci v genech!

3.10.2012 v 8:00 | Karma: 9,04 | Přečteno: 542x | Diskuse| Poezie a próza

Ivan Krejčí

Toskánské peklo i ráj /10

Kamkoli v Toskánsku, ale snad v celé Itálii, tlápnete, můžete si být jisti, že se na tom místě bojovalo. A když ne zrovna za takzvané státní zájmy, tak za nějaké lokální. V průběhu několika tisíciletí vcucla země krev statisíců povražděných mužů – a žen a dětí jaksi přidruženě. Jenom největší masakry vstoupily do dějepisných učebnic, ostatní nestály historikům za řeč, protože učebnice by byly tak tlusté, že by se na ně nenašla vazba. A tak jsou známé jen názvy míst jako Benevento, Campaldino, Montaperti, Meloria... protože tam někdo zvítězil, nebo byl poražen, nebo bylo obětí moc. To vše v sobě pojí krutá porážka, kterou uštědřil kartáginský vojevůdce Hannibal Římanům na břehu Trasimenského jezera roku 217 před naším letopočtem.

1.10.2012 v 8:00 | Karma: 6,13 | Přečteno: 396x | Diskuse| Ostatní

Ivan Krejčí

Poučení z krizového alkoholového vývoje (společenské)

Češi mají k alkoholu blízko. Dokonce tak blízko, že kdyby se dnes probudil Bedřich Smetana, musel by zdrceně poopravit svou legendární větu, že nikoliv v hudbě, ale „V chlastu život Čechů“. Všichni to víme a ví se to o nás i ve světě, o což se zdatně stará Světová zdravotnická organizace se svými statistikami. A jak by taky ne, když už malá dítka jsou nucena dívat se na sady plné švestek, jablek a hrušek, a sdílet starosti dospělých, co si s takovou úrodou počít.

26.9.2012 v 8:00 | Karma: 10,15 | Přečteno: 595x | Diskuse| Politika

Ivan Krejčí

Toskánské peklo i ráj /9

Že je biorytmus jižních národů dost odlišný od našeho, je známý fakt. Jedním z důsledků pro nás bylo, že jsme nikdy nevečeřeli v italské restauraci. Jsme zvyklí večeřet v pět hodin odpoledne a to je čas, kdy se Italové probouzejí z odpolední siesty. Někteří z nich pak přemýšlejí, jestli mají jít na osmou otevřít restauraci, když jejich kuchař stejně dojde na devátou – aspoň tak to vidím já. Představa, že se naboucháme jídlem někdy v deset večer a pak se odebereme spát – protože projuchat noc už nedokážeme – byla pro nás nepřekonatelná. Naštěstí v té zemi uznávají, že člověk by chtěl něco pojíst i kolem poledne, a tak jsme různá stravovací zařízení poznávali aspoň za denního světla.

24.9.2012 v 8:00 | Karma: 7,99 | Přečteno: 588x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando

17. května 2024  11:41

Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...

Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí

17. května 2024  11:12

Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...

Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili

17. května 2024  9:50,  aktualizováno  11:11

Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...

Opilý muž si ohříval jídlo a usnul. Policisté se do bytu dostali beranidlem

17. května 2024  11:06

Dramatickou službu měli dva ostravští policisté. Beranidlem se museli dostat do bytu v obvodu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 69
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1322x
Půl profesního života prožil jako projektant, druhou půlku v manažerských funkcích. Psát začal kolem padesátky, přičemž spouštěcím mechanizmem byla puberta jeho dětí a touha vyrovnat se s nimi jinak než násilím. Dosud vydal 7-8 převážně humorných knížek.